středa 11. května 2016

Zrod abstrakce

Abstraktní, nepředmětné, nefigurativní, konkrétní  umění
...nefigurativní malířství se vyznačuje tím, že nezobrazuje žádný předmět (člověka, krajinu apod.), proto se mu říká malířství nepředmětné, abstraktní či nezobrazující.“                       Encyklopedie světového malířství
abstraktní umění zobrazuje to, co v reálném světě neumíme uchopit, osahat a ani uvidět
nepředmětné umění nezobrazuje předměty
nefigurativní umění nezobrazuje figury
konkrétní umění je to, které zobrazuje věci neviditelné, myšlenky, pocity, melodie a ty pod rukama umělců dostávají konkrétní podobu
Další směry, které jsou spojeny s abstrakcí:
ü abstraktní expresionismus
ü taschismus
ü lyrická abstrakce
ü informel
üaktion painting
ü color fields painting
ü hard edge
ü minimal art
ü konstruktivismus
üexplozionalismus
ü orfismus…
Za první abstraktní malíře jsou považováni:
  • Robert Delaunay
  • František Kupka
  • Vasilij Kandinskij


Robert Delaunay

„Barvy reagují jako soustředné kruhy, vyvolané pádem kamene do vody.“
Robert Delaunay


František Kupka
přestože Čech, Francouzi ho považují za „svého“ umělce
k malování přistupoval často velmi vědecky a v jeho obrazech se také odrážejí různé vědní obory - od botaniky přes mineralogii až k matematice
Pařížské období
Pasák

Symbolismus

Orfismus





Konstruktivismus

Ocel pije, 1927

Úsměv O, 1933 (25 mil. korun)
Vasilij Kandinskij (1866 – 1944)
Narodil se v Rusku, v rodině vyhnance, vystudoval práva, pak odjel do Mnichova studovat malířství. Žil v Německu i Francii, do Ruska se už nevrátil.
„Každá forma má obsah – vnitřní znění. Neexistuje forma, jako ostatně nic na světě, která by nic neříkala.“
 O tom, jak přišel Kandinskij k abstrakci, se traduje historka. Prý přišel pozdě v noci do svého ateliéru a všiml si překrásného obrazu, který předtím nikdy nevěděl. Na obraze nebylo zátiší, portrét ani krajina, a přesto k němu promlouval svou kompozicí, barvami a tvary, byl jím okouzlen. Druhý den pak zjistil, že je to obraz, který namaloval sám, ale opřel ho o zeď vzhůru nohama. Tak došel k výsledku, že obraz může být abstraktní, sám však trval na označení "konkrétní umění" (viz výše).






Žlutá, červená, modrá













pondělí 9. května 2016

Futurismus

20.2.1909 vyšel v pařížském listu Le Figaro

“Manifest futurismu
Tímto zdrcujícím a násilím planoucím manifestem se začne z Itálie šířit futurismus - protože chceme zemi osvobodit  od páchnoucí gangrény profesorů, archeologů, antikvářů a teoretiků.”                            Filippo Tommaso Marinetti (1876 - 1944)
Prohlašujeme, že se nádhera světa obohatila o novou krásu: krásu rychlosti. Závodní automobil se svou kapotou ozdobenou velkými rourami podobnými hadům s výbušným dechem, …řvoucí automobil, jenž jako by se řítil po dělových nábojích, je krásnější než Niké ze Samothráky.”
Budeme oslavovat válku, tu jedinou opravdovou očistu celého světa…”

Na rozdíl od předchozích směrů si futuristé název pro svůj umělecký styl vybrali sami (futurus = budoucí).

Futuristé zavrhli všechny své předchůdce, distancovali se od všech předešlých výtvarných směrů.
Hledali nový výraz pro pohyb, propagovali svět techniky, rychlost, anarchismus, destrukci.
Futuristé chtěli zlikvidovat harmonii a veškeré konvence.
11.2.1910 vychází, opět v Paříži, Manifest futuristických malířů, následuje prohlášení Futuristická malba (11.4.1910)
Programu futuristů odpovídají i názvy jejich děl: Dynamika automobilu, Rvačka v pasáži,  Svalový dynamismus...
Pohyb, který chceme zachytit na plátno, nadále nebude fixovaným okamžikem v univerzálním dynamismu. Bude to jednoduše sám dynamický vjem.” z prohlášeníFuturistická malba

1.výstavu uskutečnili v Miláně v roce 1911. Po zdrcující kritice Ardenga Sofficiho zbili. Přesto se k nim v roce 1913 připojil.



Někteří futuristé vycházeli z chronofotografií Etienna Julese Mareye či Antona Giulia Bragaglia. Podobným způsobem vznikl Duchampův “Akt sestupující se schodů”.
M.Duchamp

„Akt sestupující se schodů II.“
Druhou metodou futuristického zobrazování je metoda divizionistická, kterou používal zejména Giacomo Balla (1871 - 1958)



Umberto Boccioni (1882 - 1916)



Gino Severini (1883 - 1966)


Carlo Carra (1881 - 1966)




Luigi Russolo (1885 - 1947)

V hudbě: INTONARUMORI - „stroj na hluk“
Luigi Russolo