Dada

smysl negace

Hugo Ball

„Cabaret Voltaire“ v roce 1916 v Curychu. Umělci předváděli skandální divoká představení, psali poezii a vytvářeli výtvarné objekty. 

Dadaistická báseň Huga Balla z Cabaretu Voltaire:

Jolifanto bamblo ô falli bambla

Grossiga mipfa habla horem

Égiga goramen

Higo bloiko russula huju

Hollaka hollala

Anlogo bung

Blago bung

Bosso fataka

Ű űű ű

Schampa wulla wussa olobo

Hej tatt gôrem

Eschide ssubudu wluw ssubudu

Tumbla ba – umf

Kusagauma

Ba – umf.

Kabaret Voltaire založil rumunský básník Tristan Tzara

 „Dada chtělo zničit podvody lidského rozumu a opět najít přirozený nerozumný pořádek.“Hans Arp

Co je to vlastně to „dada“?

Celý název vznikl náhodou: „koníček, přitakání, dětské žvatlání beze smyslu“. 

Od roku 1923 se stoupenci dada začali rozcházet. Řada z nich přešla k surrealismu.

Dadaismus jako takový by ovšem vznikl i bez Cabaretu Voltaire.

Již v roce 1913 vystavil v New Yorku Marcel Duchamp svůj první ready-made.

Duchamp chtěl upozornit na estetickou kvalitu pisoáru vytrženého ze svého „přirozeného“ prostředí.

Dílo „Fontána“ vzniklo v r.1917, kdy se Duchamp stal předsedou „Society for Independent Artists“

Nevěsta svlékaná svými mládenci, dokonce aneb Velké sklo, 1912-1923

Duchamp k dílu vytvořil mnoho poznámek, v roce 1923 je nechal nedokončené. 

Ve světě mládenců je umístěn Mlýnek na čokoládu, samostatně vystavený v r.1914. 

L.H.O.O.Q. (1930)

„Obraz, který nešokuje, nestojí za nic“ M.Duchamp

Z francouzštiny bychom název mohli foneticky přepsat el aš o o kü, což je hříčka odpovídající větě „Elle a chaud au cul“ (el a šo o kü), což se dá přeložit jako „mezi nohama má oheň“…

Posledním dílem, na kterém Marcel Duchamp ve svém životě pracoval (společně se svou ženou, kterou si bral až po své sedmdesátce), je „Je-li dáno“.

Dílo však nikdy nezveřejnil.

Kurt Schwitters (1887-1948)

„merzbilder“ ( koláže a asambláže vytvořené z odpadových materiálů).

Název odvodil ze slova „Kommerzbank“ v jedné své koláži.

Velké já

Variace I.

Vedle Merzbilder stavěl také doma v Hannoveru Merzbau – stavbu ze sádry a odpadového materiálu, která v roce 1935, když opouštěl Německo, dosahovala výšky 2.patra. V roce 1943 byla zničena spojeneckým bombardováním.

Man Ray (1890 - 1976)

Před vernisáží své výstavy zaplnil celou galerii nafouklými balónky, takže návštěvníci je museli propíchat, aby se dostali k exponátům.

Dárek

Hannah Höchová (1889 - 1978)

Svými díly nevyjadřovala jen odpor proti válce, ale také bojovala i za rovnoprávné postavení žen ve společnosti

„Řez kuchyňským nožem posledním výmarským pivním břichem německé kulturní epochy“

1919 - 1921

Helmut Herzfelde (1891 - 1968)

původním jménem Helmut Herzfelde. Jméno si změnil na protest proti německé válečné propagandě. 

„Na dadaismu je nejlepší, že mu nemůžeš – a ani bys neměl – porozumět.“  Richard Huelsenbeck, 1974